HISTORIE HASIČSKÉHO SBORU V KOBYLNICÍCH SE ZAČALA PSÁT V ROCE 1898
11. září 1898 se konalo pochodové cvičení obcí Kobelnice "za účelem poučení o založení jednoty hasičské". Téhož dne svolal tehdejší starosta obce Antonín Klaška valnou hromadu všech občanů, na níž se usnesli, že se v obci zřídí hasičský sbor. 28. září 1898 byl ustaven zřizující výbor ve složení František Chlup, Karel Pátek, Ferdinand Sedláček, Petr Vymazal a Václav Kuda. Ustanovující schůze sboru se konala 18. listopadu a na ní byl starostou sboru zvolen František Chlup a náčelníkem Karel Pátek. František Chlup byl starostou až do roku 1903, a byl tak u koupi první stříkačky v roce 1901. Jednalo se o ruční stříkačku od firmy Ad. Hillera vdova a syn, na niž sboru přispěla obec Kobelnice 1400 K. a hrabě Vladimír Mitrovský 200 K. – ten se později stal čestným členem sboru. V roce 1901 hrabě Mitrovský nechává na své náklady 33 tis. K. postavit hasičské skladiště při stodole dolního dvora (nyní č. p. 1).
Po Františku Chlupovi byli starosty sboru Václav Kuda (do roku 1905) a po něm Ján Vlach (do roku 1922). Druhý zmiňovaný byl starostou v době první světové války, i v době zrodu Československé republiky v roce 1918. Válečné roky obvykle znamenají zmaření spousty životů mladých lidí, nejinak tomu bylo tehdy. V protokolu č. 128 z výborového sezení dne 31. 7. 1915 můžeme číst, že "bratr náčelník zděluje nám, že jsme obdržely od c. k. hejtmanství vyzvání, bychme založily v obci organyzaci dorostu a sice od 16 roků do 18. roku. Organisace dorostu se má cvičiti nejméně 1. za týden a má se jim postaráno býti v vhodného cvičitele pokud možno takového, který sloužil u vojska. Cvičení se má prováděti v řeči německé by dorost si již nato uvikl když přijde k vojsku by byl již trošku vycvičen." V roce 1919 se valná hromada sboru usnáší, "že se má obecnímu úřadu oznámiti by nechal vybubnovati kdo by se chtěl přihlásiti do hasičského sboru za člena."
Po Jánu Vlachovi se v roce 1922 ujímá funkce starosty František Hejtman a je jím až do roku 1934. V roce 1931 do sboru vstupují první ženy – samaritánky. Většina z nich však ze sboru vystupuje v průběhu druhé světové války. V roce 1932 je postavena nová zbrojnice nákladem 30 tis. Korun. Od roku 1928 sbor uvažuje o koupi modernějšího vybavení, motorové dvoukolové stříkačky, neboť ruční stříkačka, tzv. koňka, je již technicky dávno překonána. Přichází i cenová nabídka: pokud sbor protihodnotou nabídne právě koňku (za cenu 4000 Korun), může mít motorovou dvojkolku za 33 tis. Korun. Naštěstí (z dnešního pohledu viděno) sbor na tuto nabídku nepřistoupil a koňkou se proto můžeme chlubit dodnes.
V roce 1934 nahrazuje Františka Hejtmana ve funkci starosty sboru Antonín Kaplan, a je jím až do roku 1957. Stává se tak nejdéle sloužícím starostou sboru. V čele sboru je tedy i v roce 1938, v jednom z oněch výrazných osmičkových roků historie naší země i našeho sboru. V tomto roce má sbor 47 členů, z toho 25 žen. Jedná se o rok jubilejní, Československá republika slaví 20. výročí, náš sbor 40. výročí založení, proto pořádá župní schůzi. Protože jsou ještě v témže roce župy sloučeny a vznikají okresní hasičské jednoty, jedná se zřejmě o poslední župní schůzi. Slavnostní valná hromada sboru se koná 4. 9. 1938, tedy necelý měsíc před podepsáním Mnichovské dohody. Zápisy ze schůzí v tomto roce obsahují kromě úmyslu a realizace koupě nového stroje i organizování cvičení s plynovými maskami. V roce 1938 je zakoupena motorová stříkačka Chotěbor za cenu 31.255 Kč a následně i autovůz (chcete-li autobus) Praga RN pro přepravu hasičů, za cenu 10.427 Kč a 30 hal. Tato technika však sboru slouží pouze do roku 1945, kdy je při přechodu fronty naší obcí na jaře roku 1945 sboru odebrána a sbor tak zůstává bez vozidla až do roku 1948. Jestliže jsem zmínil, že většina žen v době druhé světové války ze sboru vystupuje, hodí se také připomenout, že v důsledku nařízení říšského protektora von Neuratha o neárijcích z roku 1939, je nařízeno vyškrtnout ze sborů všechny neárijské členy. K válečnému období poslední doplnění – v roce 1941 jsou do sboru přijati zřejmě první dva členové dorostu, přestože myšlenku získání dorostu je možné sledovat již od roku 1915. Rok po válce čítá sbor 65 členů, z toho 8 žen.
V roce 1948 byl zakoupen od pekárenské firmy Dělpe z Brna (dělnické pekárny, dnes Delta pekárny) autovůz Praga Aero 150 za 70 tisíc Kč a byl přizpůsoben hasičským potřebám.
V roce 1954, tedy ještě v době, kdy je starostou sboru Antonín Kaplan, jsou do sboru přijati 4 žáci – Jan Novotný, Jan Holomek, Jiří Mazal a Josef Kroupa. S největší pravděpodobnostní se jedná o první členy v žákovské kategorii.
Antonína Kaplana střídá ve funkci starosty sboru v roce 1957 Antonín Klaška a je starostou až do roku 1967. V roce 1960 čítá místní jednota, jak se tehdy sborům říkalo, 23 členů a 18 žáků a žaček.
Po Antonínu Klaškovi nastupuje v roce 1967 do funkce starosty (resp. předsedy) sboru Ludvík Crha st. V roce 1969 sbor dostává z Tišnova výměnou za autovůz Praga Aero 150 nové auto Tatra 805, která sboru sloužila až do roku 2003, tedy 34 roků. V roce 1971 pořídil sbor PPS8 a jen o 6 let později PPS12 – ta sboru sloužila až do letošního jara, kdy byla nahrazena novou PPS12.
Ludvíka Crhu st. nahrazuje v roce 1980 Luboš Dobrovolný a jeho v roce 1996 Ludvík Crha ml.
V roce 1998 slavil sbor 100. výročí založení. To byla příležitost k zrenovování koňky – ta je dodnes okrasou a chloubou kobylnických hasičů. V roce 1998 byla také zbořena zbrojnice z roku 1932 a na jejím místě vyrostla v roce 2001 zbrojnice stávající. To již byl rok ve funkci starosty Ladislav Votápek. V roce 2003 pořídila obec sboru cisternu CAS 25 Škoda 706 RTHP místo dosluhující Tatry 805.
Od roku 2016 je starostou sboru Jiří Pecl.